Vidoucí pomohl k uzdravení svých rodičů
Vidoucí má problém se ženami, protože patří mužům. I když se mu ženy líbí, dokáže je mít rád, pomilovat se s nimi, starat se o ně, mít s nimi potomky, patří přece jen k mužům. Pro vidoucího neplatí klasické modely partnerských vztahů. Někdy je udatný jako rek a někdy utíká jako ten nejbojácnější pes. Je to proto, že vidoucí ženám nerozumí a nikdy tomu nebude jinak.
Ač měl vidoucí rodinu, nejvíce miloval, a stále miluje, svého otce a syna, i když oba již dávno odešli. Má ještě matku, která jeho otci hodně ublížila. Vidoucí se s matkou v minulosti zcela nesmířil, nakonec s jeho nechápavostí vůči ženám se není čemu divit. Za vidoucím chodil jedenkrát ročně jeho dávno již odešlý otec, aby jeho syn pomohl vyléčit vztah svých rodičů. Otec sdělil vidoucímu zcela přesně svůj požadavek na usmíření s matkou, aby s ní mohl žít ve vzájemné harmonii. Vidoucí syn k tomu nicméně nenašel odvahu.
Od vidoucího nakonec odešla jeho vlastní rodina. Vidoucí jí ponechal veškerý movitý i nemovitý majetek. Bývalá žena s dcerou se chovaly jako zmije, dlouhé půlené jazyky létaly éterem. Připravily vidoucího doslova o vše, co měl a s nimi sdílel, ještě k tomu, závdavkem, jej chtěly připravit o jeho vlastní matku. Matka se naštěstí napřímila a postavila sama sebe mezi vidoucího syna a obě zmije, které ve skutečnosti žádným hadem nebyly, jen obyčejnými ženami. Vidoucí celou tu těžkou dobu neznal nenávist, takové emoci nerozumí, prostě ji nechápe.
Matka touto silnou a vlastně nezištnou ochranou syna došla naplnění, čímž jí otec vidoucího s láskou odpustil, neboť dokázala zakrýt svým ženským štítem veškeré jedové šípy vyslané na vidoucího. Vidoucí nedokázal pomoci svým rodičům přímo, a to ani díky osobní, otcově výzvě, musela tedy nastat cesta obtížnější a bolestivější. Vidoucí přišel o svou rodinu i majetek, aby dovolil uzdravení svých rodičů, a také aby opět vyšel druidskou cestou osamění a služby krajině lidského bytí. Uzdravení není nikdy bez trnové koruny. Bolest sama patří k cestě povýšení, kdežto lesk a nádhera vezdejší vedou cestou ponížení. "Lidé hlíny a krve", vzkazuje vidoucí, "nezapomínejte na to."
