Mohutností k sobě samému

Na FC nějaká žena napsala vloni příspěvek, že se rozvedla, poté měla ještě vážnou známost a po rozchodu již nemá sílu na nový vztah, vlastně být vůbec s mužem. Já vám nevím, psychologii neumím, ale z těch tutových rad, zvláště pak moudrých a rádoby prozíravých ženských rad, mi bylo vcelku úzko. Ženské kruhy a jiná ezo dobře míněná doporučení byly celkem k pláči. Já si tehdy dovolil ji také odpovědět: Třeba už jsi všechnu energii na partnerské vztahy vyčerpala, takže je zbytečné se tím trápit. Máš další, jiné nádherné možnosti, jak se realizovat, jen na ně přijít a otevřít se jim. Žena mi pak velmi mile poděkovala, že přesně takovou radu potřebovala. 

Víte, každý máme mnoho druhů energií. Snad ta nejdůležitější je životní, pak jsou další, třeba ta vztahová, mateřská, sociální, společenská, citová, spirituální, sexuální a další. Vidíte, je jich opravdu hodně. Zajisté se mnohé z nich prolínají a vzájemně ovlivňují. Pokud některou skutečně vyčerpáte, dle mého není již návratu. Na to je jediný lék celkem vhodného slůvka - smíření. 

Celé je to docela jednoduché, nějaká velká složitost v tom není. Vezměte si třeba bezdomovce. Proč jim není pomoci? Proč se téměř pokaždé, po každé pomoci vrací zpět na ulici? Přišli totiž o základní sociální energii (chcete-li sílu, potenciál... dle libosti), která standardně drží jedince v jakémsi dostupném, alespoň minimálním pohodlí tepla lidského domova. Určitě je například fatální ztráta životní energie, která končí smrtí. Co teprve sexuální energie, ošidná to magická síla... Ženy mají dokonce zvláštní schopnost, kterou většinou použijí v pokročilém věku a po velkém vztahovém zklamání, že se prostě sexuální zavřou, čímž se vlastně svým způsobem chrání. Chrání si zbytek své čisté ženské energie, o kterou nechtějí přijít.

Valná většina lidí má veškeré portfolio energií, chcete-li celou paletu sil. Některou více, jinou méně, jednu hlubší, druhou plytčí. Opět to není nikterak složité, dokonce ani tajemné, natož pak skryté. Každý bychom měli ty své soudky energií účelně a hospodárně využívat, jenže život je občas fičák a my signálů těla často nedbáme. Stačí se projít po některé z místních nemocnic, těch vyprahlých lidí tam: Unavenců, zklamanců, odvedenců sebe samých...

Víte, mnozí lidé sahají k rozmanité léčitelské pomoci díky tomu, že jim moderní medicína nepomáhá. Je to pomoc nejrůznějšího ražení, od šamanských bubnů, přes ženské kruhy posvátných bohyň až k institucionalizované víře. Moderní medicína skutečně neumí naplnit lidského jedince zcela novou energií. Já osobně se domnívám, že alternativní postupy energetických a mentálních přístupů rovněž ne. Nejhorší na tom je, když je jedinec s nastalým stavem (již nikoli situací) nesmířený, je vlastně sám k sobě nesmiřitelný. Z toho jsou pak ty nejhorší duševní stavy, včetně ubližování všem kolem dokola. 

Smířit se není obětí. Je to další, nevyhnutelný stupeň k sobě samému! Tak proč kopat kolem sebe...