Může vám někdo určit datum úmrtí?
Vůbec tímto tématem nechci vyvolávat pohřební nálady. Ty si bohatě užíváme s internetovými médii. Tam je tolik zmaru a beznaděje... však sami víte.
Může vám někdo určit termín vašeho odchodu z tohoto světa? A proč ne? A nakonec, proč ano? Víte, když se dívám kolem sebe, smrt už není takovým strašákem jako dříve. Lidé jsou, zvláště v produktivním věku, zavaleni takovou spoustou povinností, že na podobné úvahy není čas, doslova jsou zbytečné a zcela od věci. A k stáru? Po té současné, celoživotní únavě? Starost o vztahy, finance, nemovitosti, děti a jejich program, o sociální sítě, správné názory, korektní vystupování. Je toho opravdu hodně.
Než zemřel Karel Gott, jen tak pro sebe, zhruba dva roky před jeho odchodem, jsem si zjistil, zda mohu. Ano, mohl jsem. Tak jsem si tedy pro sebe zjistil, kdy pan Gott odejde. Jestli vás to uráží, že jsem tak učinil, a že o tom vůbec píši, promiňte. Zmýlil jsem se o tři měsíce. Hodně jsem se za to zjištění styděl, přesto jej v jakési dětské, tajuplné šifře sdělil kolegyni z bývalé práce. Jana si to celé nechala pro sebe. Měli jsme vždy hodně společného, proto jsem ji to sdělil. O to více byla v úžasu, že jsem to věděl.
Proč se o panu Gottovi zmiňuji? Protože tady mohl být ještě mnoho a mnoho let. Přesto jsem zjistil dobu jeho odchodu docela přesně. Nebyl to zase takový problém, když jsem měl cestu otevřenou. Přesto si vám všem dovolím poradit:
POKUD VÁM NĚKDO TVRDÍ, ŽE MÁ PODOBNOU SCHOPNOST, NIKDY, ALE OPRAVDU NIKDY, MU NEVĚŘTE!
Víte, náš život je jako řeka. Někde pramení, většinou v kopcích a někde se vlévá do moře. Po cestě té naší řeky přitéká mnoho potůčků a potoků, které dokáží změnit nejen rychlost toku řeky života, ale často i směr. Někdy se do samotné řeky může vnutit ještě větší přítok, který jej následně zcela změní.
Uznávám, pokud najdete velmi schopného a vnímavého jedince, dokáže jednotlivé prameny a přítoky odečíst a identifikovat. Jedná se o prameny vlastních hodnot, emočního obrazu, vztahů, sebenaplnění i sebeurčení, rodinných daností i jiných osobních hodnot. VNÍMAVÝ JEDINEC VÁM DOKÁŽE ODEČÍST VÁŠ PRAMEN I VAŠE DOSAVADNÍ PŘÍTOKY (také odtoky, pochopitelně), NIKDY zcela přesně BUDOUCÍ PŘÍTOKY ANI JEJICH INTEZITU. TO JE POUZE A POUZE NA VÁS! JE TO VĚCÍ VAŠÍ SVOBODNÉ VOLBY. A dovolím si tvrdit, že podobné není ani božskou záležitostí. Bůh si nehraje na loutkoherce, v opačném případě bychom byli bezvládnými hadrovými maňásky, a těmi rozhodně nejsme!
Termín našeho odchodu si vaříme sami, sami ve svém toku života, který má pramen a také konec v moři dění. Co se stane cestou, skoky přes kameny, průtoky pod mosty, pomalými meandry a dalšími zakoutími, to je na nás. Pravda, krajinu nezměníme, do té jsme se vrodili, ani intenzitu dešťů neovlivníme, ale MOHUTNOST SVÉHO TOKU ŽIVOTA ANO. A že občas strhneme cestou nějakou tu rybářskou bárku? A co? Budeme si to vyčítat stále dokola? Aby se tam blbá karma chechtala navěky, jak jsme pitomí?
