Níže uvádím doslova článek ze serveru CNN Prima News:

Transgender v čítance pro páťáky? To do hlav dětí nepatří, říká expert a varuje před následky

• Téma: Domácí , 
• CNN Prima NEWS, 
• 2. dubna 2025 21:29

Povídka a křížovka v čítance pro děti z páté třídy pobouřily část rodičů. V učebnici se objevila povídka o chlapci, který se převlékal do dívčích šatů. Žáci pak měli vyluštit křížovku s tajenkou „transgender“. Kromě rodičů se proti povídce vyhranili i někteří odborníci. Psycholog Karel Rajchl, odborník na školství a bývalý ředitel základní školy, popsal, jakým způsobem může debata o genderu ovlivnit malé děti.

„Nepatří to do hlaviček žáků,“ vyjádřil se pro CNN Prima NEWS psycholog Karel Rajchl k učebnici, v níž měly děti v páté třídě luštit křížovku s tajenkou „transgender“. Křížovce předcházela povídka o chlapci, který si oblékal dívčí šaty a „další den ráno ležel nehnutě v posteli a myšlenky se mu vařily“. Podle Rajchla nedokážou děti na prvním stupni dostatečně kriticky myslet a podobné debaty by je mohly negativně ovlivnit v budoucím životě.

Žáky by podobnými problémy podle svých slov rozhodně nezatěžoval. Upozornil i na to, že se děti mohou dostat do stavu úzkostí a depresí. Doporučil takové věci probírat až s výrazně staršími studenty mezi 19. a 25. rokem věku, kteří už jsou schopni komplexního kritického myšlení.

Čítanku, která vyvolala pobouření nejen na sociálních sítích, ale i mezi některými politiky a odborníky, schválilo svojí doložkou ministerstvo školství. Rajchl ale uvedl, že za to, zda se učebnice k dětem skutečně dostane, mají zodpovědnost hlavně ředitelé škol a učitelé. Ti by měli dohlédnout na to, aby výukové materiály zapadaly do školních vzdělávacích plánů.

Ne všichni jsou ale ke slovu „transgender“ v učebnicích pro malé děti tak skeptičtí. „Myslím si, že v dnešní době je to téma tak široké, že s dětmi je potřeba o něm hovořit bez ohledu na to, jaký na to máme názor,“ řekla CNN Prima NEWS psycholožka Galina Jarolímková. Podle poslankyně Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) se jedná o téma, které by se s dětmi mělo otevírat co nejdříve.

Pokud rodiče s obsahem vzdělávání nesouhlasí, měli by se podle resortu školství obrátit na ředitele školy nebo poslat podnět přímo na ministerstvo, které pak udělení doložky přezkoumá.

Připomenu 1.pád v jazyce českém: Kdo, co. Jestli tomu dobře rozumíte, první pád je základním filologickým vyjádřením naší existence. Kdo - osoba, co - věc. Jenže můžeme jít ještě dále, řekněme hlouběji: Kdo = Kdo jsi; co = co jsi, kým jsi. V tomto případě žádné vzdělávací instituci nepřísluší zabývat se "Kdo jsi" u lidských jedinců, zvláště ne u dětí! Velmi často je tato naprostá, svobodná výlučnost důvodem, proč lidé neslyší na institucionalizované náboženství, např. křesťanství, které si, nutno podotknout ze své podstaty zcela oprávněně, uzurpuje veřejně říkat člověku, kdo je, tedy stvořenec boží. Stejné uzurpování "Kdo jsi" představuje nekalé ovlivňování nedospělých jedinců, jací jsou, "kdo jsou", tedy holkou, chlapcem, někým jiným, neidentifikovatelným, nikým apod. STÁTNÍM VZDĚLÁVACÍM INSTITUCÍM NĚCO PODOBNÉHO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEPŘÍSLUČÍ. Z moci úřední, to jsme před rokem 89 slýchávali často...

Výše uvedené je zcela identické s vynucováním jakékoli náboženské doktríny u dětí a mládeže. Ve 21.století jsme na to mnozí docela hákliví, nejen díky Základní listině práv a svobod a sebevědomí vzdělaného, moderního člověka.

Jasně že dobře slyším: A kdo tedy má to právo spolupodílet se na "KDO" nedospělců? Jednoduchá odpověď, no přece jejich rodiče. Rodiče si stvořili své děti ze své vlastní, svobodné vůle. Samozřejmě "stvořili" díky svému spolupodílnictví a spoluvlastnictví již stvořené možnosti spoluvytvářet nové lidské jedince. Jedině tedy rodiče mají právo, nezadatelné právo, věnovat se svým potomkům ve smyslu "Kdo jsi". Na druhou stranu má vzdělávací instituce druhý, neméně významný úkol: "Co jsi". To se nevztahuje pouze na výkon budoucího společenského statusu (lékař, vědec nebo instalatér), ale i sociálního, mravního, kulturního atp. Domnívám se, že zájmové legislativy máme na toto téma přehršle. 

Pokud vás, zajisté jen malého počtu a rádoby přesvatého zájmu, dobře slyším, jak socky, alkáči, fetky, úchyláci a jiní, nemají pražádného nároku k takovému rodičovskému oprávnění, musím vás nemile zastavit a upozornit, že velikáni lidství, kterých není naštěstí jako šafránu, vyrůstali velmi často v rodinném neladu, nepochopení i nelásce. Snad právě velcí duchové doby potřebovali silný podnět, často negativní a někdy až hrůzně ponižující, aby posunuli hranice lidství pro to, abychom v žádném případě nikdy nesahali nejen na práva dětí, na jejich identitu, na jejich "Kdo jsem", ale rovněž tak nás dospělých jedinců.

Svoboda vlastního vyznání a sebeidentity je základem naší osobnosti, dokonce naší jedinečnosti. Nenechávejte se nikdy zotročit nikým (kdo = kým) ani ničím (co = čím)!