Zakletá Hedvika z Krkonoš
Když se vydáte z Brádlerovy boudy po modré turistické značce nahoru, zajisté neminete krásný skalní útvar Ptačího kamene. Zde žila dlouhá staletí ošklivá, většině lidem škodící stará žena s rozcuchanými vlasy, velkou bradavicí na levé tváři. Tato zde měla vystavěnou chatrč se shnilým plotem, kolem barabizny nevlídno a zatuchlo. Provázel ji obrovský, šedý vlk, který ji věrně sloužil.
Žena se jmenuje Hedvika. Když jste ji tam spatřili, reagovala velmi zle tím, že všechny své duševní neduhy vnutila vám, takže jste se na tom místě necítili dobře, zároveň jste měli dojem, že patříte mezi nejhorší lidi minimálně v celých Krkonoších. Hedvika se takto vnímala v prokletém zrcadle, protože se viděla zkresleně. Byla to velká kletba, která ji sužovala mnohá staletí, jen nádherný vlk jí byl věrným přítelem.
Zrcadlo bylo nakonec rozbito, vlk na to čekal, bůh ví, jestli podoba vlka nebyla jen obrazem někoho jiného. Hedvika se vymanila ze svého prokletí, konečně se spatřila ve své reálné skutečnosti, tj. jako milá, hezká, mladá žena. Už bylo na čase. Nakonec vše dobře dopadlo. Hedvika odešla tam, kam patří. Pokud budete procházet kolem Ptačího kamene, vzpomeňte na ní. Když budete mít štěstí, pošle vám na pomoc svého vlka, anebo doporučí, co máte pozměnit, abyste byli šťastní. Hedvika si vytrpěla své, takže je empatickou a konečně silnou ženou.