Nádoby
16. 8. 2021
NÁDOBY
Nádoby vidím
nicotou klamané.
Svoboda není
pro duše hlíněné.
Nádoby s obsahem
čerstvým, či tlejícím?
Koho to zajímá
my už tu nebudem.
Co klame je, co drží?
Pevnost stěn či iluze?
Koho to mrzí?
Světců jest tento svět?
Prázdnota i plnost,
snad prý vyzrávají.
Ptám se svého ponížení,
co nanebevzetí?
Hrdopych by zaplesal,
drama světa v kuropění.
Kohopak bys osedlal
ve svém zneuctění?
Plyne to tak neustále,
vina tvého nevědomí.
Úpí Petr na skále,
nikdy kříže nedolomí.
Smutná nádob širočina,
uvnitř sebe samých.
Již žádná umrlčina,
mrtvých ani živých.
S nimi jsi a přesto nikde,
zříš kol sebe
smutné duše
plné nebe… nebo Tebe?
