Jemností k Mohutnosti

Jak to chodí v Obchoďáku? Tak si to probereme hezky popořádku:

• Za prvé má většina příchozích obdobnou motivaci, získání něčeho, co potřebují, anebo prostě jen chtějí. Mnoho lidí jde do Obchoďáku jen pro nezbytné, někdo se jde jen tak mrknout, dokonce někdo cokoli odnést bez placení. Cíl je u většiny příchozích stejný.  
• Za druhé je hodně důležité, v jakém stavu se jedinec do Obchoďáku ubírá. Někdo s blbou náladou, někdo z donucení, někdo kvůli druhému partnerovi, někdo zcela radostně a natěšeně, někdo z čiré povinnosti, někdo jde načíhnout, přitom uteče hned ze vstupní haly, někdo si jde jenom postěžovat.
• Za třetí je příprava. Někdo si to celé připraví dopředu, napíše si hezky položku po položce, někdo přesně ví, co chce a tedy co si chce odnést, někdo to nechá zcela na partnerovi, někdo to nechá intuici, někdo náhodě a někdo je tak otrávený, že vezme cokoli, jen aby to stálo co nejméně času a energie.
• Za čtvrté je příprava dispozic. Někdo si vezme velký vozík, někdo košík, někdo větší pojízdný košík, někdo krabici, kterou najde uvnitř Obchoďáku, někdo si ukládá do svého a někdo si jde jen pro jednu věc. Vždy záleží, kdo co potřebuje a také kdo co unese. KDO CO UNESE. Někdy je to prostě neúnosné, protože si člověk naloží více než unese. NALOŽÍ SI VÍCE, NEŽ UNESE. 
• Za páté je systém uvnitř Obchoďáku. Někdo poctivě prochází úplně vše, precizně hledá a vše kontroluje, někdo jde přesně na místa, na která je navyklý, někdo prochází jednotlivá místa netečně a čeká, co mu padne do oka. Smutný je pohled na člověka, který nemá prostředky, takže jen tak bloumá uvnitř, popř. někdo může jen tak zabíjet čas, protože je sám, osamělý. ZABÍJÍ ČAS SVÉHO OSAMĚNÍ. 
• Za šesté je ukládání. Někdo si vše ukládá hezky, někdo to hází cikcak, někomu je to úplně jedno, někdo skládá podle druhů a někdo podle toho, co mu přijde dříve pod ruku.
• Za sedmé je vyrovnání účtu. ZA VŠE SE PLATÍ. Někdo něco zcizí a je lapen místní ochrankou. To je také způsob platby. Někdo se u vyrovnání účtu usmívá, někdo je naštvaný a někdo si vzal více, než mohl, takže musí vracet. 
• Za osmé je vybalování u sebe doma. Někdo je u toho rozradostněný, vše se povedlo na jedničku, někdo je smutný, že přišel o veškeré prostředky. Hodně záleží na tom, komu a jak se splnila jeho očekávání. ACH TA OČEKÁVÁNÍ!

Nezapomeňte jednu důležitou skutečnost. Celou cestu Obchoďákem většinou potkáváte stále ty stejné osoby. To už jste si zajisté všimli sami. Jednou je vám ten člověk milý, třeba když je bezradný, co si skutečně vybrat a vzít, podruhé nemilý, to když vás předběhne ve frontě u konečného zúčtování. 

Obsluha Obchoďáku je zřejmě na samostatný článek - ochranka, pokladní, zavážeči, vyřizování stížností, vedoucí a konečně majitel. Nezapomeňte, že na celý proces je nabalena další obsluha, která čistí kanalizaci, mění filtry ve vzduchotechnice, pokládá nástrahy na škodnou. Většina prostorů je pod kamerovým systémem, TAKŽE SE NIKDO A NIC NEZTRATÍ. Alespoň to tak stojí v reklamním letáku (ne každá myška je vidět).

Že to je velmi, velmi komplikovaný a složitý systém? Vždyť se tam cpeme všichni, tak co? Všichni se tam v určitou dobu potkáváme. Přitom si nikdo nestěžuje, že potřebuje proškolit a seznámit, jak to tam chodí. Tak jaképak stížnosti! Nezapomeňte, také se může stát, že Obchoďák bude zamořený natolik, že se uzavře na delší dobu a pořádně vydezinfikuje. Co tedy potom? No nic. Naštěstí se to vždycky včas oznámilo. Poprvé to bylo narychlo a jeden to zvládl, pak zazářila duha smíření. Nakonec, palety uvnitř jsou, stačí postavit vor a hurá opět na kopec, třeba s novou duhou nad hlavou...